Jeden za všechny, všichni za mě

Hned v nadpisu jsem si dovolil překroutit známé a čestné mušketýrské motto, tak aby odpovídalo tomu, o čem chci dnes psát. Davová psychóza, neboli (většinou) vědomá manipulace s davem ve svůj vlastní prospěch. V praxi to vlastně znamená, že ten Jeden přesvědčí Všechny, aby spolu sdíleli své myšlenky a cíle, ale nakonec to není, že Všichni stojí za každým jedním z nich, ale jenom za tím Jedním a za jeho myšlenkami a cíli.

Uznávám, že to zní trochu zmatečně a proto jsi dovolil použít ještě jednu metaforu. Davová psychóza začíná jako taková malá sněhová koule (manipulátor) valící se z kopce. Jak se kutálí, nabaluje se víc a víc (dav), roste a jen málokomu se pak před ní povede uskočit do bezpečí (silnější jedinci odolají). Potom sice dole, konci své cesty, narazí a rozpadne se, ale „prvotní jádro“ (manipulátor), které nachytalo ostatní (dav), zůstane prakticky neporušené.

Z toho by mělo vyplynout pár jednoduchých závěrů. Davová psychóza opravdu není nic pro čestné a zásadové lidi (je to vlastně "oblbování“ druhých), a pak tomu, kdo manipuluje a nachytává ostatní se obvykle nic nestane, na to stojí příliš v pozadí a v bezpečí. Proto by jsme si měli dávat pozor, než někomu na něco kývneme. Na konec článku uvádím tři možnosti manipulace s davem využívající emoce.

Využití emocí při manipulaci s davem:

Negativních (strach, úzkost, zoufalství)
Tak se obvykle děje u jakéhokoliv ohrožení života (tedy u většiny katastrof), v níž sami figurujeme, anebo i někdo nám blízký. Zde obvykle není manipulace využíváno ve svůj prospěch (tedy vědomě), protože i sami manipulátoři se cítí ohroženi a obvykle i podvědomě zmanipulují sami sebe. Častější je pak využití spojení negativních emocí s kladnými, ale o tom níže.

Za všechny uvedu příklad potápějící se lodi, kde vidina rychlé záhuby donutí osoby na ní se nacházející jednat zkratově a chaoticky. Stačí tu jeden hysterický člověk a ostatní už se jeho paniky chytnou. Nakonec je spousta lidí zbytečně zraněno, pár jich možná zahyne, a to i přesto, že by se mohli zachránit všichni.

Pozitivních (spokojenost, radost, úspěch)
Pozitivních emocí je často využíváno v mnoha sektách a televizních show. Můžete na ně narazit i při různých sešlosti, když se tam objeví dost charismatická osoba. O takových lidí se často tvrdí, že dokáží nakazit ostatní dobrou náladou. Sám bych to nevystihl lépe. Ti pak dokáží vyvolávat v ostatních dojem radosti a sebevědomí (tím, že se s nimi baví, je vlastně dostanou na svojí „úroveň“) a s takovými lidmi se dá pak manipulovat snadno, anebo přinejmenším snáz než s člověkem emočně chladným.
Poznámka: tohoto druhu manipulace také často využívají různé hudební hvězdy, které, i když jejich talent je sporný, dokáží kolem sebe vytvořit velké davy fanoušků a dokonce dát i vznik novému směru (EMO)

Při setkáních většiny sekt se využívá k manipulaci těchto prvků: tiché opakující se hudby, doprovázené bubnováním (pomáhá navodit hypnotický stav), aromatických látek (když se bude podvědomě soustředit na silnou vůni okolo sebe, jeho zbývající smysly nebudou tak ostražité) a perfektní modulace hlasu. Ta je ostatně využita i při získávání nových členů, nebo financí, je to tzv. technika šokem (nejdřív začnou hlasitě vykřikovat, pak klesnou hlasem a něco Vám dají, např. brožurku, talisman, který si od nich ve stavu šoku vezmete a protože budete cítit pocit viny, snáze přistoupíte na jejich žádost o příspěvek).

Spojení obou dohromady. Nejprve negativních a pak pozitivních (upozornění na problém a následné předložení východiska)
Nejhojněji využívaná forma davové psychózy, má své uplatnění takřka ve všech kde něco propagujeme (reklama-výrobek, politika-člověka). Nejprve musíte uvést všechny negativa svého oponenta (klidně může být i abstraktní, např. neexistuje prášek na praní, který by jsi mohl poradit s tou špínou) a pak přijít se svým řešením (Omyl. Máme přeci … a ten vyřeší všechny naše problémy). Když se ještě uvažovalo o využití podprahové reklamy, slogany většinou byly krátké a měli následující znění: Máte žízeň (problém)? Pijte …(řešení).

Jeden příklad za všechny. Německo, které po válce platilo válečné reparace, a sociální situace většiny jeho obyvatel byla dosti tíživá (nezaměstnanost, hospodářská krize), přistoupilo na myšlenku Adolfa Hitlera o nadřazenosti Německého národa. A to si rozhodně myslím, i když nemám němce moc v lásce, že to nebyli nějací velcí hlupáci (hlupáci jsou ti, co jeho myšlenky zastávají do dnes) a přesto je v té době uchvátil. A proč? Je to prosté, navrhl jim v té době nejednoduší řešení na jejich problém. Je vysoká nezaměstnanost? Tak jí snížíme tím, že zaměstnáme spousty lidí ve zbrojírenském průmyslu. Potom přestaneme platit válečné reparace a zabavíme židům jejich majetek a hned se zbavíme hospodářské krize. Samozřejmě nám to dnes zní absurdně, ale my se máme relativně dobře. Uvidíte, až přijdou volby a zamyslíme se nad problémy jako je nezaměstnanost, velké daně, ale i další, tak jestli půjdeme za tím, kdo říká pravdu, nebo za tím kdo říká „hezčí věci“ a slíbí nám víc.

„Nebezpečí přichází od těch, kteří chtějí být podle vašeho gusta.“
Demosthenes